Zdravím vás, škola, Bella :)

10. října 2014 v 19:03 | Lilly |  Naše Příhody
Ahojte lidičky!
Chtěla bych vám říct 3 věci… 1. Věc, vysvětlení proč sem nepíšu články a 2. Věc… když sem psala Bella trochu o své nové škole, tak měnapadlo, že bych mohla taky něco málo sepsat.. a 3. Věc… tenhle odstaveček patří Belle :) :D
1. 1. Věc.. proč sem nepíšu články? Nevím, jak vy, ale já jsem si hodně všimla, že když sem píše Bella.. je to jako by psala knížku, nebo spíše takové krátké povídky… má na to talent.. jde to hodně vidět… je jako spisovatelka.. umí to dobře zkombinovat aby to lidi zaujalo.. já na to talent nemám.. a tak to radši nechávám na Belle, přece jenom je v tom lepší :D takže se vám omlouvám, ale budu se snažit někdy taky něco napsat :)
2. 2. Věc.. moje nová škola…. Já osobně jsem se těšila až vypadnu ze základky.. protože měto tam nebavilo… ale teď.. teď si říkám, že bych základku brala všemi deseti prsty :D je pravda že se s Bellou tolik nescházíme, jako na základce.. každé přestávky :3 ale za to nemůžeme… každá jsme šly do jiného města.. a to nás obě mrzí.. já vlastně mohla na její školu.. ale nakonec nešla.. tak tedy.. 1. Den na střední?… bylo to něco nového.. vůbec najít třídu bylo dost zajímavé :D už jenom to stávání v 5:30 a 6:20 na nádraží abych mohla nastoupit do vlaku a začít nový den školy mě zabíjí! :D sešla jsem se s kamarádkou kterou jsem už znala asi od ledna tohoto roku… a dokonce spolu i sedíme… v 1. Lavici-_- vzpomínám si ještě ty obličeje, jak jsme vstoupily do třídy a volné byly jenom 1. Lavice :D no co už :D ohledně kolektivu.. jsem ráda.. protože je to lepší než na základce…nikdo se nedívá, jak vypadáš, nebo kolik měříš… jakou mášinteligenci.. berou tě takovou jaká jsi.. a to se mi právě líbí.. mám dobrý kolektiv… :) :D a co teprve ti kluci z vyšších ročníku… no bomba! :3 :D to by asi stačilo ohledně mojí školy :D někdy vám možná napíšu více, kdyby vás to zajímalo..
3. 3. Věc…takže Bello.. vím že si tohle přečteš… a vím, že je to teď hodně těžké.. vím,že obě žárlíme na svoje kamarádky…. Ale MY DVĚ zůstaneme pořád SPOLU.. ať se děje co se děje.. NIC nás nerozdělí! A v to věřím! Mám tě ráda a to moc…jsi jak moje sestra.. jenom ty chápeš moje problémy a vždy poradíš… vždycky se těším až jdeme spolu ven, protože vím, že se stane něco legen….počkej si…dárního! Vždycky se něco stane… jako třeba dneska.. (10.10.2014) … MÁM TĚSTRAŠNĚ MOC RÁDA A JSI NEJLEPŠÍ!!!!!! <3 :* :* :3 O:)
Doufám, že to není moc dlouhé, když tak se omlouvám :D Mějte se hezky :)
(Lilly)
 

Voxel, Trhy, plány <3

10. října 2014 v 18:21 | Bella |  Naše Příhody
Ahoj!
Tenhle článek rozdělím na 3 menší části... Nejaktuálnější věci :)

Voxel: Včera sme šly ze školy a přicházíme k nádraží..najednou slyším "ty vogo, to je Voxel!" Otočim se a fakt tam stojí. Měl svůj klobouček a kytaru. Obhlížely sme ho a on viděl jak sme z něho hotove tak se na nás usmál. Pak šel dovnitř pak sme šly taky..udělala sem paparazi fotky.. všem napsala že stojím vedle Voxela a najednou sem měla zaspamovaný mobil zprávama "Omg, cože?, hustýý, Pošli foto!!!" :DDD Ten pocit stát vedle zpěváka co zpíval jednu z mých oblíbených českých písniček "Trip". :D

Trhy (10. 10. 2014):
Dneska je pátek, ve škole sme měly první 2 hod. tělocvik..v životě mě takhle nebolely břišní svaly..ještě několik hodin po tom se mi třepaly ..i na ruce..nemohla sem nic dělat :D Pak dalších pár hodin a když byla konečně poslední hodina Angličtina (7 hodina) která končila ve 2 a já měla 11 minut dojít na nádr atd.. tak sem po zazvonění vystřelila ze třídy ke skříňkám a rychle šla na nádraží..Asi jsem si natáhla lýtkové svaly..když sem došla, bolelo to..jak kdyby mi za ně někdo tahal! :D No pospíchala jsem, protože sem dneska jela Regiojetem.. Abych byla dřív doma, protože u nás na náměstí byly trhy! k tomu pak.. No na nádraží sem došla 14:09 ale naštěstí mi to jelo z 1 nástupiště a mělo to 5 minut zpoždění..díky bohu :D Takže v pohodě ale předtím sem měla nervy jak prase. No, dojela sem do Hranic a neměla sem ani čas dojet busem domů, tak sem jela autobusem poblíž města a rovnou s aktovkou do města. Lilly na mě čekala. Na ty trhy sem se těšila..byly po celém městě a chtěla sem někoho vidět.. "M" ho.. :D Poprvé byl krásný a sympaťák jak prase na to prostě nezapomenu :3, podruhé to byly ty malé trhy..sem měla snad vidiny -_- ..myslela sem že umřu, málem sem ho nepoznala, nechápu no a teď sem ho zase chtěla vidět jak bude vypadat, zajímalo mě to a navíc po tom všem..musela sem. Šly sme s Lilly kolem a byl tam.. nevím co semnou bylo ale dívala sem se mu do očí a on mě..přišlo mi to na chvíly blbé tak sem se dívala pořád tam ale na jeho věci co prodával a pak nevím proč zase na něj, do očí..a on celou dobu na mě.. tak dlouho až to bylo blbé :D Měl takový ten pohled... bylo to tak živý, face to face jak dlouho sme se na sebe dívaly.. :D jinak byl hezčí zase, měl čepici a celkově ;) úkol splněn :D Pak sme šly dál a potkaly naší minulost která nikdy neumře.. Vanilku..Ho!" :D Omg :3 No šly sme kolem něho asi 3x :D pak vyšla aji Elena, pudl a další kluk z obědů.. ( jsou to přezdívky, v jednou článku jsou někde vysvětlené" :D) a prostě v sedmém nebi! byly sme jak za starých časů :3 Když sme viděly Elenu začly sme šílet a Vanilku taky.. šly jsme kolem něho uplně a on si dřepl, a já na Lilly "Mmm.. modré" a hned sme pochopily ;D To můžem jenom my :D

Plány:
Tohle je jenom malý článek, shrnujicí naše plány..jsou to plány takže jestli vyjdou postupně o nich budou články.
Zítra (11. 10 - sobota) se chceme s Lilly jít podívat do nově otevřeného tanečního studia na den otevřených dvěří na Pole dance :3 tak uvidíme :) Byly bysme víc spolu a bylo by to prostě super :D .
Další plán je Halloween, ten řeším už dlouho a všechno sem vymyslela a promyslela.. myslím, že to bude pecka ;) A pořádně oslavený. Ještě jen sehnat kostýmy. Určitě napíšem článek o Halloweenu.
________
Pro zatím všechno, Xoxo
(Bella)

New life, high school

10. října 2014 v 18:00 | Bella |  Naše Příhody
Ahoj. Straaašně mooc dlouho jsem sem nepřidala žádný článek..nebyl čas. Seběhlo se toho tolik od posledního článku že je nemožné to sem vypsat. Ani prázdniny tady nemám. Ale když to shrnu, skončily jsme 9.třídu...prázdniny byly nejlepší, s Lilly na dovolené a v Itálii u moře a nakonec 1. září - střední škola...
První den školy byl docela dobrý, sešla sem se před školou s pár lidmi, nakonec sme zjistily že sme oba obory spojení takže super. Pak sme uviděly rozvrh.. 9 až 10 hodin, super. Ale už jsem si zvykla :D Vstávám 5:25 a pak 6:11 autobusem na nádr. a za ségrou do práce..čekám na vlak a na nástupišti se potkám s jednou holkou, s kterou sem se seznamila když nikde nebylo místo, tak sem si k ní přisedla. Občas se od Lipníku učíme. Asi sem trochu začla být závislá na automatu na nádraží..ale kafe se po 9 hodinách hodí. Prostě tak, už uběhl měsíc školy a myslím že je to dobré.. teď tam je jeden kluk a pořád se na mě dívá a já nevím proč, takovej krásnej..proč se na mě dívá? je to divný :D Ale nestěžuju si :P :D jinak..už nemám ráno takový odpor a nebojím se i když..základka ..poslední 2 roky, tam byly ty nejlepší zážitky v životě. Chce se mi brečet když si vzpomenu na ty chvíle..s Lilly :').
Jinak.. S Lilly se vídáváme už míň, je na jiné škole..což nás totálně mrzí. Ale snažíme se vídat o víkendech a nebo přes týden když máme krátko..což ale je maximálně 1x za týden.
No jo, náš život se opravdu trochu změnil. K lepšímu nebo k horšímu? to se nedá říct pokaždé je něco horší a něco lepší.. ;)
No jo.. stalo se toho tolik :) To je jenom shrnutí... brzo s dalším článkem..už podrobnějším jako kdysi.
(Bella)
 


Absolventská práce/obhajoby2014

30. května 2014 v 23:45 | Bella |  Naše Příhody
Ahoj. Budu psát o Absolventských pracích, které se u nás dělají na konci 9 třídy. Ale začnu od začátku...
U ve čtvrtek byly obhajoby ale to měla druhá třída. Od včerejška byla sem nervózní. Jak jsem přišla domů ze školy několikrát jsem si svou prezentaci četla a připravovala, nachystala oblečení,..všichni mi držely palce děkuju (Kuba, Bára, Tom, Kika, ségra, Lilly..) :) Pak jsem šla radši spát abych vůbec vstala. V pátek jsem se probudila už v 5:20 ale snažila se ještě usnout, i když mě to stálo úsilí, za tu dobu jsem se probudila ještě několikrát a pořád myslela jak to dneska dopadne, a měla obavy a bylo mi z toho špatně. Nakonec mi zazvonil budík v 6:20 a já se šla chystat. 7:40 jsem vyrazila do školy. Všatně jsem si přezula podpatky a šla do třídy. Všichni si vyzkoušely jestli jim funguje fleshka na projektoru a v osm se začalo s první prezentací. Mla jsem nervy ale jelikož jsem měla být na řadě až 4 hodinu v 11hodin, byla jsem v klidu... Ale šílet jsem zase začala jak jsem slyšela otázky komise. ...Tak to šlo dál, o přestávce jsme si daly chlebíček, všichni měly svoje skleničky s pitím atd..Pak nastala 4 hodina. Měla jsem jít první ale nakonec jsem šla druhá, protože předemnou šel jeden kluk z druhé třídy jelikož ze svou třídou včera prezentovat nemohl. A skončil a učitelka řekla moje jméno, myslela sem že se zblázním. Ša jsem, pustila prezentaci kterou jsem si vybrala na téma "Vývoj kinematografie" a začala.."Dobrý den, já jsem.....blablabla..Tady mam ukazku kde je ....blablabla..ěkuji za pozornost". Mžná jsem to četla příliš rychle, myslím že sem zněla nervozně..ale chvilku jsem strašně byla ale pak jsem si řekla vždyť to je jedno a trochu víc se uvolnila...Jak jsem zkončila, zatleskali mi a komise začla s otázkama, kterých jsem se nejvíc obávala. Třídní učitelka se mě zeptala na to, jestli mám svůj oblíbený film český a jakého režiséra..První jsem chtěla říct Zdeňka Trošku a film Babovřesky ale nemohla jsem si na jeho jméno za boha vzpomenout, tak jsem řekla Jan Svěrák - Vratné lahve. Můj konzultant práce (učitel výtvarky) se mě na nic nezeptal, ale místo někho učitelka tělocviku..a ptala se na to co vlastně je za efekty v tom 5D kině..vysvětlila jsem že to je podle příběhu ve filmu, že tam je třeba kouř, vítr, nebo dole na sedadlech jsou lopatky které představují třeba brouky nebo překážky. Zástupkyně ředitele se mě zeptala, jaký film v 5D kině se mi líbil nejvíc, řekla jsem že jsem byla snad už na všech a pak dloouho přemýšlela a nevěděla jsem jaký říct, vypařily se mi jejich názvy z hlavy ale nakonec jsem řekla, vzpoměla si jak jsem byla poprvé v 5D Kině tak asi horská dráha. Pslední otázku, které jsem se bála nejvíc měl ředitel a to Jký další film dostal Oskara, věděla jsem, že nějaký jo ale nevěděla jsem název, tak jsem řekla že to nevím. Zatleskyli mi a já si šla sednout.
Upřímě, byl to obrovský rozdíl před obhajobou a po. Předtím jsem byla ve stresu..AP se dávaly dohromady už od začátku šk.roku, no a dneska.vlastně už od včerejška jsem byla napjatá a vynervovaná ale po tom co jsem to odprezentovala ze mě doslova spadl kámen, cítila jsem tu pohodu a úlevu. Už No stres. :D Když to tak vezmu ještě než sem šla na řadu já a slyšela jsem ty jejich otázky a jak všichni odpovídají a všichni se rozmluvily a povídaly ale já nejsem ten typ, tak jsem se nervovala co jim asi řeknu..že já se tam rozpovídat neumím..ale jak jsem tam byla já a ptaly se mě, rozpovídala jsem se úplně stejně a ani nechápu jak : sem na sebe strašně pyšná. To se nestává často..Zatím jen když jsem udělala talentovky na SŠ a teď.
O přestávce jsem zavolala mamce a ségře a šla nahoru za Lilly. Pak byla ještě jedna hodina kde prezentovaly 3 lidi a nakonec jsme to uzavřely a uklidily třídu. Výsledky prací budou za týden tak jsem zvědavá :)
Jak jsem přišla domů přišel na mě nějak nevím proč smutek. Vždycky na školu nadávám že už chci vypadnout atd..jenže jak jsem ze dneška vyřízená ležela na posteli a uvědomila jsem si že už jen měsíc..(3 týdny) na základce a pak už nikdy..že tohle po 9 letech zkončí..nemužu tomu uvěřít, to nejde..tak mi po ZŠ začlo být smutno a to tam ještě jsem...Jedna éra se uzavírá...
Jsem opravdu ráda a spokojená s tím jak jsem to dneska dala:) A teď jdu spát, jinak po dnešku odpadnu.
Dobrou noc! ;))
(Bella)

Divné časy, kdo jsem, 6 smysl, ironie.

24. května 2014 v 0:37 | Bella |  Naše Příhody
(23.)24. května 2014

Je šest minut po půlnoci, původně jsem tohle ani nechtěla psát ale zase jsem prostě musela. Začínám být na tom čím dál víc závislá. Když si nemám s kým promluvit, nebo se mi to nechce psát...Vlastně o tom o čem teď budu psát vlastně ani s nikým jiným nejde promluvit, nikdo by to nebral vážně, myslím že i když si to teď přečtou tak si budou myslet že je to blbost, ale mě je to jedno. Považuju to za takový deníček. Má to jen jednu nevýhodu, nikdy sem nemůžu napsat všechno..jako v minulém článku, někdy to prostě z určitých věcí nejde. Ať už z toho, že se bojíte co si o vás řeknou, nebo z toho že se bojíte kdo si to přečte nebo že prostě nechcete aby ostatní věděli víc, ale pokusím se stručně...Šak já až si to znova přečtu, budu vědět jak jsem všechno myslela...

Jsem nemocná, už týden od pondělí. Nic vážného, jen nachlazení a teploty. Poslední tři dny se chovám, já nevím, jinak. Nevím přesně v čem, ale jinak. K lidem, styl psaní, možná i myšlení, já nevím...nevím co se děje, třeba je to jen chvilkové a pak budu zase stará Bella a nebo taky ne, a měním se. Problém je jen ten, že si poslední dobou nerozumíme s Lilly, připadalo mi, že se k sobě nechováme hezky, nechala jsem to být a teď jak jsem řekla jsem se začala chovat jinak. Asi to tomu nepomohlo..Ale věříme že po Absolventských prací, po škole a starostech to bude zase dobré. Na léto máme plno plánů.
Když se vrátím zpátky..Hodně jsem se začala dívat na televizi, upíří deníky. Buď je čtu nebo se na ně dívám v televizi. Ať to vyzní jakkoliv, někdy si opravdu připadám jak Bonnie. Mám s ní vlastně i nejvíc společného. Je malá, má podobnou povahu, a čaruje...Klid, já sice nečaruju ale po babičce jsem zdědila 6 smysl, něco jako intuici,..někdy se tomu ale ani intuice říct nedá. Někdy je to prostě něco jako předtucha nebo odpovědi na moje otázky v hlavě...Jo zní to šíleně. :D Ale musela jsem to zmínit. Vím o tom všem, ale poslední dobou, právě tenhle divný týden, je to čím dál častější, skoro každý den. Něco takového se stane..Na něco myslím, stane se to, něco chci udělat nebo někomu napsat a ten druhý napíše hned to samé ještě dřív než já, jedno si mi prostě jen tak sama od sebe v hlavě zjevila odpověď, když jsem nad něčím strašně moc přemýšlela, sama nechápu jak a nějak si to nevysvětluju..Jsem typ člověka co si řekne "všechno má své řešení'..Někdy..No jo. Ale k věci, je to čím dál častější a tím pádem divnější, já to začínám podezřívat :D Vím že se to některým lidem děje taky, intuice apod. proto to nikdy neřeším, ale když už i takhle podezíravej člověk začně něco podezírat, je to blbý :D Neříkám že sem nějaký čárymáryfuk, jen pro informaci, protože si u toho začínám připadat fakt blbě když to píšu..Prostě je to tak častý, že už nevím co si myslet.
Jinak dnešku se povedlo aby mě ještě stihl dostat z míry něž odbije druhý den. Těsně před půlnocí jsem šla do pokoje, byla tam tma, šla jsem k oknu a chvíli se dívala z okna. Dívám se a přemýšlím nad tím vším co jsem teď napsala a najednou uvidím něco obrovského a bílého dole pod oknama na cestičce za barákem. Bylo to něco jako..Zpočátku jako vlk, bylo to bílé a fakt hodně veliké na vlka i psa ale myslím že to byl pes. Sledovala jsem to a šlo to rovně po cestičce. Viděla jsem jen tu tmu a jak se bílá šmouha pohybuje. Nemohla jsem tomu uvěřit, co to je, jak se tam sakra vzal ten pes?' není nebezpečný?! Najednou mi zmizel uprostřed ničeho, pak naštěstí ale zase odněkud vylezl a odešel někam kde už jsem ho dál vidět nemohla. Myslím že jak sem na něho zírala, skoro jsem nedýchala a jen doufala ať ho nikdo nepotká. Pak po chvíli jak jsem tam stála jsem musela otevřít pusu ještě víc, protože jsem si na něco vzpoměla. Psy, velcí psy, tma, nebezpečí...Právě dneska jsem četla Upíří deníky a stala se tam přesně tahle scéna. Byli tam psi a byly nebezpeční, tajemní...to mi tak strašně připomělo toho psa co byl venku, nebo spíš naopak ten pes mi připoměl tohle. Když jsem tu scénu četla, ještě sem si ironicky myslela jaké by to bylo vidět takového psa. Na tu chvíli jsem si fakt připadala jak v kůži někoho z TVD.....vlastně né někoho ale Bonnie, připadala jsem si tak i předtím když se mi děly různé divné věci ale teď jako bych byla ona v tu ránu. Bylo to zajímavé...
To by snad stačilo, někteří si už určitě myslí že jsem blázen, no alespoň nemám nudný život...Jak kdy. To asi vše, víc psát nemá cenu, ani už nevím co. Opravdu tohle beru jako deník, ani si neuvědomuju že si to může kdokoliv přečíst, ale klidně, aspoň po mě, po nás, bude památka. :D
Je 0:33, jdu spát...Vlastně se ještě podívám na jedny videa na netu, možná si budu číst Upíří deníky a pak jdu spát :D V závěru jsem shrnula to, že se poslední dobou chovám jinak a ději se mi divné věci.
Tak, dobrou! ...Měla bych napsat Milý deníčku? :)
(Bella)

Ten kdo píše můj scénář života má zvláštní smysl humoru

19. května 2014 v 11:05 | Bella |  Naše Příhody
Jsem doma, protože jsem nachlazená a musím se uzdravit do zítřka abych mohla jet do Osvětimi...Nudím se a můj mozek pořád myslí jen na to jedno...Už nemůžu, musím to někam napsat. Třeba si to jednou přečtu a vzpomenu si...
"Ten kdo píše můj scénář života má zvláštní smysl humoru" to je pravda, čím dál tím větší.
Někdy je těžké to mít jen v hlavě a nemít o tom s kým mluvit, protože není s kým nebo to ostatní nezajímá. Vlastně je to stejně jenom můj problém ale asi mi už praskne hlava. Bohužel sem nemůžu napsat všechno, pořád to je jen blog a bůh ví kdo sem může zabrouzdat...
...
12.4.2014 (sobota), byly na náměstí trhy, tenkrát jsem někoho uviděla...psala jsem Lilly "Nejste na trzích? Asi sem se zabouchla...." :D Bylo to nemožný..
Měsíc byl pryč ale já celou dobu čekala na 17.5, tu sobotu měly být další trhy. Nevěděla jsem jestli tam bude ale doufala jsem a byla velká naděje. Když se to blížilo, po městě chodily letáčky s programem. Zrovna jsem šla ze školy a u dveřích jsem se zastavila, visel předemnou růžový letáček a v něm napsané všechno co tam bude. Přestala jsem dýchat a začla číst...už byl skoro konec a ja myslela že se zabiju, pak sem ale našla to co jsem hledala...Jeho jméno..v tu ránu, lidi nelidi, zakřičela jsem panebože až sem si musela dát ruku před pusu a začla se smát. Byla jsem šťastná že ho zase uvidím.
Přišla ta sobota, já byla už v 7:50 vzhůru, nemohla jsem dál spát, myslela jsem na to jestli tam fakt bude a jak bude vypadat.. a že ho prostě zase uvidím. Byla jsem nervózní až sem nechápala proč.
V 10hodin ráno jsme se sešly s Lilly a šly spolu na ty trhy...Já měla divný pocit, takže sem říkala že buď tam nebude, nebo bude vypadat jinak. Bingo, vešly jsme a já ho hledala, najednou jsem uviděla jeho obličej a zůstala v šoku...Né kůli obličeji ale že minule měl čepici a dost dobrý styl, teď čepici neměl, jak jsem se obávala. Skoro jsem ho nepoznala! Upřímě mi bylo líto že nemá čepici a nejspíš se oholil :D Vypadal tak užasně minule ale neříkám že byl teď škaredý! jen jiný, s kreací vlasů na hlavě, ..takže jsme od tama šly pryč ale pak se zase vrátily. Jak jsem ho tak sledovala, začlo mi být jedno co má na hlavě..byla tam svatba, nevěsta mi byla kupodivu v tu chvíli ukradená :D.. Dívala jsem se mu do očí..jako Johnny Depp :D a na ten nejhezčí úsměv..Věk radši vynechám :DD. Ale mě je to jedno...Poprvé v životě ..nechápu..je to něco jiného než když jsme měly "naše kluky z obědů" Jo, před "ním" se mi podlamovaly nohy a já šílela ale tohle je trochu jiné, víc rozumnější...Neklepou se mi nohy a nešílím ale pořád na něho myslím, možná je to šílený ale chci ho vidět..už po jednom dni na něho v kuse 2 dny myslím. Sama nevím co semnou je ale je mi to jedno, je mi jedno co si kdo řekne, co si řekneš ty, Lilly, ale je to tak. Sice šílím z toho že ho nevidím ale nikdo neví jak se cítím...není to jenom tak. Chci, musím ho zase vidět. Možná až si to jednou přečtu, budu si myslet "co jsem to psala?" nebo že jsem přeháněla ale až bude to "jednou" tak už nebudu vědět co jsem cítila teď, takže píšu to co cítím a tak to je.
Včera jsem hledala na internetu a zjistila docela brutální věci o něm..nemůžu to tady ale psát...Jen asi to že mám větší 6 smysl než sem si myslela :D..Ale asi je to jenom náhoda..to si říkám u všeho -_- :D. No nic, budu končit...jdu být dál mimo..Je to jako by to nikdy nemělo přestat. Nečekám že to pochopíte, sama to nechápu...
____
Ten den v sobotu jsem šla na oběd k babičce a pak jsem si vybrala místo Olmíka že s Lilly půjdem do SS. Pak jsme šly k Lilly, na chatroulette a narazily jsme na jakéhodi Pabla z Ekvádoru. Bylo mu 24 a byl to učitel angličtiny. Konečně normální člověk na pokec, né žádný ůchyl. Byl dokonalý. Povídaly jsme si..teda on mi psaly.Překvapilo mě, jak umím anglicky, půlku jsem mu rozuměla..a to jsem si myslela že v poslechu jsem totální poleno :D Pravda že on se zeptal a několikrát to vysvětloval ještě jinak, popřípadě to napsal :D Psaly jsme si o inspiraci, oblíbeném jídle, barvě, filmu..o štěstí..Ptala jsem se jestli je šťastný,..odepsal "I'm try be happy". Pak jsme si s ním ještě chvilku psaly. S Lilly jsme byly z něho nadšené :D Nejlepší pokec ever. Naši TOP chatteři - Shin, Sam a Pablo. :D Skončily jsme to tím že už musíme všichni jít a poslední slova byly že se uvidíme na facebooku a..."Be Happy, Bye." Takže byla sranda, říkala jsem si že v tu chvíli tam měla být naše učitelka Angličtiny :D...Nakonec jsem spala u kamarádů, dívaly jsme se na horor atd..Ráno jsme šly domů..No od té doby, od TÉ soboty nahoře, se to semnou veze :( .......
So, stay strong, "be happy",..and, Bye.
(ps: omlouvám se za plno chyb, ale fakt..nemám náladu to opravovat.)

Éra obědů "Naši kluci" #Best memories forever

9. května 2014 v 15:33 | Bella |  Naše Příhody

5. 5. 2014

Začal květen, končí "Éra obědů". To, co nás poslední dva roky drželo ve škole při životě. Ale když začneme od začátku…

5. 8. 2012 - Poprvé jsem "ho" objevila na bazéně, připomínal mi Jacoba a byl prostě úžasný. V září jsem zjistila, že chodí k nám do školy na obědy, řekla jsem o něm nesprávným lidem, a jeden čas o něm a o mě nikdo kromě těch nesprávných lidí nevěděl. To časem vyšumělo a po roce se na to zapomnělo, takže jsem měla šanci začít s mým tajemstvím znovu. Řekla jsem to Lilly, po nějaké době se do něho zbláznila i ona. To jsme situaci začaly pořádně okukovat a přicházely i na jeho kámoše, konkrétně mluvím o "Čepka"..Vlastně to bylo tak že Jako pokaždé jsme z něho byly hotové na obědech a sledovaly ho, pak čekaly nenápadně před školou, jenže jednou jsme tam stály a on vyšel, v ruce čepku kamaráda, pak se stalo to, co nikdo nečekal, to nejlepší co se mi stalo,..Podíval se na mě a dal mi bejsku na hlavu, zasmál se, řekl "Nech si ji" a šel. Jeho kamarád zmateně vyskočil ze školy a rozhlížel se, sundala jsem si čepici a držela ji v ruce, když ji spatřil podala jsem mu ji a on si ji vzal ze slovy: "Ten …… je debil" A přezdívka byla na světě. Za chvíli jsme věděly plno informací o nich. Uplynul rok, co jsem do něho byla prostě zamilovaná. O prázdninách jsme hlavně "ho" potkávaly na bazéně atd…

Druhý rok, pořád tam byly a i do teď z něho…už z nich, nemůžeme. Za ty dva roky se to rozjelo, známe půlku z nich a půlka má přezdívky, tak šílené ale tak naše a tak úžasné. I když první rok, to bylo nejkrásnější období, kdy jsem z něho byla totálně vyklepaná a srdce se splašilo vždycky, když prošel. Jednou se mi podlomily nohy tak, že jsem se málem neudržela. No tak tenhle rok, jsme měly 2x tolik důvodů mít tu radost z obědů, prostě první rok byl víc vzrušující a napínavý a tenhle tak vtipný a bláznivý,… Udělaly jsme tolik bláznivin, jen aby si nás všimly :D Třeba když jsme hrály fotbal s mojí papučí a jak odcházely a já tak stála a dívala se jak jdou pryč, nevím co se ve mně zlomilo ale moje noha švihla, kopla do papuče přede mnou, a napálila to přímo do "jeho" kola. Všichni se na nás otočily. Já jenom vykulila oči, stiskla zuby k sobě, a dala ruce před pusu, protože sem byla sama překvapená, co jsem to kruci udělala. Jeho kamarád mi něco řekl, ale nerozuměly jsme.

Někdy jsme zas prostě jen seděly na dobře viditelných místech a někdy jsme na sebe prostě upozornily opravdu náhodou, někdy až trapnou náhodou, třeba když na lavičce něco bylo a já hlasitě řekla "Jaké prase?!" a "jeho" kámoš šel a díval se na mě. Nebo když jsem Lilly popisovala situaci s "ním" jakou chci, aby se stala a byla by vtipná, a když říkám: "Bum, a on by řekl ty vole, co děláš?!" Lilly mě křečovitě chytla, já se podívala a on šel přímo před námi a díval se, no měla jsem štěstí, že jsem neřekla jeho jméno.

Nejvíc na infarkt jsme byly, když jsme se jich skoro nebo úplně aspoň trochu dotkly. Třeba já se dotkla rukávu od "Vanilky" a jednou byl za mnou "Karamel" asi milimetr stál těsně za mnou, až to bylo divné ale cítila jsem jeho tělesné teplo, to se stalo 2x. :D Kdybych mělo psát všechno, co jsme s nimi prožily tak to nikdy nenapíšu, tohle je jen shrnutí toho nejlepšího, i když to samotné je to nejlepší co na Základní škole mohlo být. I když máme ještě 2 měsíce do prázdnin, musela jsem to napsat, protože éra obědů asi opravdu končí. Oni maturují, takže už do školy nechodí. Naposledy jsem viděla karamela a spol. V pondělí na obědech, a úplně naposledy co jsem koho přímo v naší jídelně viděla, byl "Oříšek a Vanilka" v pátek. Takže se sama sebe ptám, jestli je v té "posvátné" jídelně ještě uvidíme. My už jsme taky absolventi a vycházíme 9.ročník, takže všechno tohle pomalu končí, ale bylo to to nejlepší celé dva roky. Netuším, jak jsem bez nich ve škole mohla přežívat. A tak to prostě bylo, čekaly jsme, jestli přijdou na obědy, když přišly byly jsme vysmáté a happy, pak jsme měly volnou hodinu a čekaly pod schodama, až projdou(někdy venku) a pak jsme většinou byly nalepené na mřížích u ztrát a nálezů abychom viděly z okna. :D

Jediná naděje na přežití do konce tohohle roku, je těch pár, asi dva, kluci co tam ještě budou, ještě maturovat nebudou. Jak jsem řekla od té doby jich známe půlku.. A jsou to prostě naši kluci :3 :D I když někdy se najdou i vyjímky a jsou mezi nimi i holky, ale ne protože se nám líbí, ale proto, protože nám někoho brutálně připomínají, nebo prostě nějakou náhodou od nás schytaly přezdívku…Tak si je shrneme všechny na konec:

- "On, A , Karamel , Jacob , EjDží " Prostě první <3

- "N, Vanilka" Kamarád Karamela. Oni dva, největší symboly tohohle.

-" Emmett,Oříšek" Náš velký vtipálek a čumil a hlavně kamarád Karamela a Vanilky To je naše hlavní trojka! 

- "Čepka" Jak se na mě kdysi díval :D a situace s čepkou…

-"Modroočko" (To je kluk, který nevíme, jestli existuje nebo jsme si ho spletly s "Čepkou" ale měl tak nádherné a modré oči, jo a červenou mikinu…Taky si zaslouží tady být)

- "Dvojník a Čepka 2 = Naše buzny" (To není urážka a ve skutečnosti spolu nechodí ale jsou to dobří kamarádi a my máme představivost, milujem je, jsou tak roztomilí ..Hlavně spolu! :P :D)

- "Kamarádka dvojníka" Holka co se kamarádí s "Dvojníkem" vždycky na ní nadáváme, že Dvojník podvádí Čepku2 :D… ale nemyslíme to vážně.

- "Kozatka na veřejnosti Kosatka" Přezdívka mluví za vše :D a situace pro připomenutí: Karamel se rád dívá :D

- " Mr. Návlek" Náš mistr návlek, dostal přezdívku tak že šel s návlekama na nohách dál než měl, a vypadá jak kovboj :D

- "Kuba Nekuba" Mysleli jsme že to je Kuba, kamarád Vanilky tenkrát z Halloweenu(mobil), nakonec to nebyl Kuba ale jeho kamarád jo, Kuba se stále pohřešuje :D

- "Mléčný řez" Ten dostal přezdívku nedávno, když přišel v bílé upnuté košili a já řekla, že vypadá jak mléčný řez :D

- "Elena" Asi sem se do ní zamilovala, je jak Elena Gilbert z upířích deníků, ty vlasy, obličej .. Prostě jak ona! A tahle má navíc fakt pěkný styl. 

- "Barney" Vypadá jak Barney ze seriálu "Jak sem poznal vaši matku" ..To je vždycky "Hele, Barney!" :D

- "Rory" Asi vypadla ze seriálu a já ho mám fakt ráda :D

- "Celeste Buckingham" Ty vlasy, piha, i obličej je podobný..

- "Marta Jandová" Fakt je na ni podobná :D

- "Sukně" Holka s dobrým stylem a nejlepšíma kolovýma sukněma :D

- "YouTuber" Vypadá jak jeden kluk z YouTube.

- "Ta kráva" ..Em..to není přezdívka :DD neznáme ji, nezajímá nás ale pořád čte a když ji někdo předběhne nadává, ale jinak ona s radostí sama předbíhá :D

Někdy si říkám že jsme fakt filmové město…Čím dál víc se to potvrzuje :D

Tak tohle byl náš seznam na lidi s přezdívkami, na které nikdy nezapomeneme, i když nás asi nikdo z nich nezná, nám udělaly ty nejlepší 2 roky a nejlepší závěrečný rok na základní škole. Za to jim děkuju! Doufám, že vás všechny ještě někdy potkám. :)

Sen - Tyler Blackburn (Bella)

23. března 2014 v 22:01 | Bella |  Sny
Zdál se mi další sen..Krásný :D
Zdálo se mi o Tylorovi Blackburnovi ze seriálu PLL - Caleb Rivers (Tak byl i ve snu).
Byl to krátký sen, ani nevím jak začít. Prostě jednoduše to shrnu.
Caleb ležel na mé posteli. Odpočíval tam, byl to jeho hotel. Já byla u něho a když byl vzhůru povídaly jsme si a pak jak ležel, jsem se k němu naklonila a objala ho. :)) Pořád tam ležel, jen teď zavřel oči. Seděla jsem na kraji postele a dívala se na něho. Pak jsem se naklonila k němu, on stále zavřené oči, zaměřila jsem se na jeho pusu, která byla sladce růžová a políbila ho. Asi 3 vteřiny jsem ho líbala a on otevřel oči. <3
Konec. :D
Krátký sen, ale ták užasný a ještě užasnější je, že právě tak úžasné sny, bývají tak živé, že přímo v tom snu cítím doteky a když se probudím, pamatuju si je. To na tom miluju :3
(Bella)

Bella-Sen: Střední škola

14. března 2014 v 20:31 | Bella |  Sny
Ahoj. Po dlouhé době sem píšu zase jeden z mých snů. Tenhle sen jsem si z půlky dokázala odůvodnit, proč se mi zdál. Bylo to o Střední škole kam po prázdninách konečně jdu. Samozdřejmně se těším, teším se na nové lidi, lepší kolektiv, prostě střední...Ale to sebou bere i určitý strach..Strach z toho jaké to tam bude, jestli to budete zvládat, co lidi a učitelé..A když už mluvím o těch učitelích tak začíná můj sen...:
Byla jsem v šedé místnosti a tam byla pohovka nebo postel. Byla jsem tam já, Lilly a kamarádka Lenka(co chodí s Lilly do třídy).Byla tam tabule a učitel v jakémsi úboru. Vyvolal mě k tabuli, tak jsem šla, ale mluvil nějakou kravinu, totálně jsem ho nechápala...Říkal něco s tužkou. Byla jsem nervózní z toho, že nechápu co po mě chce, tak jsem si šla sednout zpátky na postel za Lilly a Lenkou a ptala jsem se jich: "Pohopily jste co po mě chce?" Říkaly že ne.
Pak jsem seděla s mamkou v nějaké jiné místnosti, byly tam bílé a občas tmavě modré kachličky. Najednou začaly vycházet holky v plavkách a já dostala paniku, že na škole je povinné plavání (což já nesnáším plavání se školou). Zase jsme tam byly samy a seděly, naproti byly dveře a v nich malé okínko. Dívala jsem se tam a v okínku se objevil nějaký chlap. Byl to ředitel. Měl bronzovou pleť, hnedé vlasy na ježka a byl to...chlap jako hora. Viděla jsem ho, jak se mihnul za okínkem. Chvíli jsme se střetly pohledem a on se na mě divně díval. Pak nás tam zamkl a po chvíly i zhasl...Tma...
Byl to hajzl. Já jsem veděla že je zlý a že něco udělal jeho manželce, protože jsem to viděla. Už si přesně nepamatuju jak, ale vím, že jeho manželka měla černé vlasy a stalo se to v červené místnosti. A on veděl, že to vím. Chtěla jsem mu to dokázat..aby ho chytily. A teď šel po mě.
Bylo šero, slunce zapadalo. Šla jsem ze školy po chodníku. Uviděla jsem ho jak jde zamnou po ulici. Měl na sobě světle béžovou bundu, zapnutou až k bradě. Radši jsem chtěla vypadnout z jeho dohledu, tak jsem zabočila k asi pěti kamenným schodkům, které vedly do obchůdku. Byla jsem v půlce schodů, ale najednou mě zastavil. Něco jsme řešily, hádaly se a já na něho řvala. Bylo tam okolo pár lidí. Pak jsem byla nahoře u dveří a držela je pootevřené ale on něco řekl a já na něho zařvala "Nech mě už být!". Něco se odehrálo..Moc si toho nepamatuju. Pak už jen vím, že jsme ležely na těch schodech a praly se. Držel mě za nohy a já se snažila odplazit se pryč a vysmeknout se mu. Pak mám zase okno a pak už si pamatuju, že jsem najednou ležela nahoře zase u dveří obchodu a někdo u mě seděl. Ředitel/ten chlap..prostě ON už tam nebyl. (V reálu mám zezadu dole na noze žiílu, která jde vidět a vždycky si říkám, že je to nebezpečné i když se třeba jen holím). Přeneslo se to do snu a ve snu jsem měla právě na tom místě rozřízlou nohu. Říkala jsem si jen v duchu "Sakra" a "Panebože" a říkala si že jsem věděla, že se mi někdy něco stane, když je ta žíla na tak blbém místě.
KONEC
Pár věcí se z reality přeneslo a byly to spíš ty obavy. Obava ze střední a učitelů a vždy jsem přemýšlela nad tou žílou na noze a dávala na ni pozor...Sen byl zajímavý. No tak doufejme, že až budu na SŠ můj ředitel nebude vrah :D Ale my budeme mít ředitelku! :D..Tak, bůhví co se tam semele...Na střední se může stát cokoliv bláznivýho :D
Mějte se hezky!
(Bella)

Happy B-Day, Lilly!

9. března 2014 v 19:46 | Bella |  Naše Příhody
Už i Lilly oslavila své 15té narozeniny. Už máme občanky. Tohle je náš sen už tak od 8 let kdy jsme si říkaly: "Já už chci taky být tak velká a chodit sama venku"..Později "Ať už mi je 10 a pak si najdu kluka"...:D Uběhlo to rychle ne? I když hodně věcí se změnilo a podle našich dětských představ úplně jinak a těžší...Ale na druhou stranu je to úžasné. Říká se, že od tohohle věku je nejlepší období života..Věřím:) Zaručeno, že Lilly? :D A vzpomínek ještě bude hoodně...Už jen když si vzpomenu co všechno plánujeme dělat!:)

•○Tímto ti chci popřát vše nejlepší k 15 narozeninám!○•


Kam dál